|
|
Veřejná prostranství města Brna - teoretická práce
Lelkes, Ivana ; Adamková, Jana (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Diplomová práca sa venuje problematike verejných priestrastiev vnútorného mesta Brna. Tieto priestory majú výborné predpoklady pre to, aby sa stali atraktívnymi miestami spríjemňujúcimi každodenné užívanie a umožňujúcimi kvalitné trávenie voľného času. K týmto danostiam patrí napríklad kompaktnosť zástavby, jasná ohraničenosť a uzavretosť verejných priestranstiev, vhodné dochádzkové vzdialenosti, prítomnosť verejnej i komerčnej vybavenosti a charakteristický genius loci. Verejné priestranstvá v daných lokalitách ale často svoj potenciál nenapĺňajú a zostávajú priemernými voľnými priestormi medzi budovami. Práca vytvára podrobnú kategorizáciu námestí, mestských tried a ulíc v rôznych štruktúrach vnútorného mesta Brna a na týchto typológiách skúma, čo je príčinou nenaplnenosti potenciálu, aké sú problémy verejných priestranstiev a aké ich možné riešenia.
|
|
|
Vizuální sebeprezentace uživatelů na seznamovací aplikace Tinder
Krkoška, David ; Hrůzová, Andrea (vedoucí práce) ; Lábová, Sandra (oponent)
Diplomová práce zkoumá vizuální sebeprezentaci uživatelů seznamovací aplikace Tinder a vyhodnocuje, jak se tato prezentace liší v závislosti na genderu a kultuře. V teoretické části se věnuje fenoménu online seznamování a jeho společenskému významu. Dává ho také to kontextu společenských změn a transformace partnerských vztahů. V druhé části potom podrobněji rozebírá teorie managementu dojmů a jejich aplikaci na online prostředí. Shrnuje také, jakou roli ve vizuální prezentaci hraje gender a dává toto téma do kontextu teorie male gaze a teorie sebeobjektifikace. V neposlední řadě se pak věnuje teoretickým konceptům souvisejícím s analýzou vizuální prezentace. Praktická část práce následně využívá kvantitativní obsahovou analýzu k zodpovězení stanovených otázek. Výzkum odhalil odlišnosti v prezentaci sledovaných skupin a inklinaci mužů a žen k prezentaci skrze tradiční genderové role. Byl ale například vysledován i typ uživatelek, jejichž prezentace tomuto stereotypnímu zobrazování neodpovídala.
|
|
|
Srovnání práce fotografky Nan Goldin a dnešního uživatele Instagramu
Valentová, Marie ; Hrůzová, Andrea (vedoucí práce) ; Láb, Filip (oponent)
Současná rozšířená tvorba na sociálních sítích jako Instagram přivádí médium fotografie do nových kontextů. Fotografie se stává prostředkem okamžité komunikace a mění se některé její historicky dané funkce. Kontinuálnost tvorby na Instagramu, osobní perspektiva, s jakou uživatelé této sítě tvoří, i neustálá přítomnost fotoaparátu, která dnes uživatele provází, činí tuto současnou tvorbu v mnoha ohledech analogickou s uměleckou prací Nan Goldin. Fotografickou esejí Balada o sexuální závislosti (1986) Goldin představila svůj vizuální deník, ve kterém až s obsesivní kontinuálností zachycovala život komunity, jíž byla součástí. Esej je pořízena z hluboce osobní perspektivy, zobrazuje intimní náměty a klade důraz na popsání Goldininých osobních vztahů. Publikaci Balady a vznik Instagramu od sebe dělí více než dvacet pět let a v mnohém se odlišují. Přesto však tato práce předpokládá, že srovnání v mnohém podobných tvůrčích charakteristik umožní popsat proměnu funkce fotografie, současné tendence v estetice i volbě námětů, význam instagramové tvorby pro uživatele a celkové porozumění společenské role sdílené fotografie v historickém kontextu. Zvolenými metodami pro provedení komparace budou sémiotická vizuální analýza, sociálně-sémiotická vizuální analýza a pozorování.
|
|
|
Barevný kontrast a jeho význam ve vizuální kultuře
MASOJÍDKOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se skládá ze dvou částí - teoretické a praktické tvůrčí. Předmětem teoretické části je význam barevného kontrastu ve vizuální kultuře, zejména ve volné umělecké tvorbě. Čtenáři jsou v této práci představeny písemné teze o barvách významných umělců 20. století. Praktická část čerpá z teoretických poznatků. Cílem praktické části je vlastní vizuální interpretace barevného kontrastu.
|
|
|
Vizuální deník - Jeho tvorba a využití při výuce
Pešoutová, Monika ; Francová, Sylva (vedoucí práce) ; Novotná, Magdalena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vizuálním deníkem a jeho tvorbou. Úplně na začátku práce se nachází teoretická část obsahující úvodní seznámení s deníkem a následně potřebné informace, k jeho stručné historii, tvorbě, druhům, vazbě, pomůckám a dalším potřebným technickým parametrům vhodných pro tvorbu deníku. V této části práce vás také čeká seznámím s několika významnými českými ale i světovými umělci, kteří se tvorbou deníku další dobu zabývají či zabývaly a mají k ní bližší nebo také hlubší vztah. Jejich představení má sloužit jako inspirace, díky které můžeme pochopit rozdílná vnímání deníku. V práci je velmi stručně představen jejich život a následně jejich tvorba se zaměřením na deník. Jako další je uvedena praktická část, v které je možné nahlédnout do mé tvorby deníku, mých myšlenkových pochodů, které jsem při tvorbě měla, a nakonec obsahuje z deníku i pár fotografií jako ukázek. Závěrem práce se dostáváme k didaktická část pojednávající o zařazení a využití deníku ve školství. Na konci tak naleznete návrhy na vyučovací hodiny výtvarné výchovy ve spojitosti s deníkem. Snažím se tak přijít na možnost zmenšení časové náročnosti, která může být hlavním kamenem úrazu při využívání deníku. K tomuto návrhu vyučování se snažím nají alespoň částečné odpovědi na otázky, jako je například jestli žáky...
|
|
|
"Lidsky se smát a třídně nenávidět": Umění a stranická propaganda v ČSR 1918-1939
TOMÁŠ, Adam
Diplomová práce si klade za cíl interpretovat některé zásadní momenty meziválečné československé historie, a zejména jejich vizuální obraz, jako propagandu a specifickou mytologii. Práci tak vedle teoretického úvodu tvoří dvanáct více či méně autonomních kapitol věnujících se jednotlivým prvorepublikovým fenoménům s důrazem na jejich reflexi v periodickém tisku, a především pak v politické karikatuře. Úvodní teoretické kapitoly vedle tradičního bádání o problematice propagandy shrnují i jiné, převážně literárněvědné teorie, které jsou zde nově adaptovány na vizuální obraz. Společně s obdobným přístupem Rolanda Barthese tak tvoří pestrý teoretický základ pro uchopení propagandistického působení vizuálního obrazu, ať už se jedná o stereotypizaci nepřítele, antisemitismus nebo ideologicky zabarvený obraz trampingu, jak je představeno v následujících kapitolách. Jejich témata jsou vybrána tak, aby pokryla zásadní události i dlouhodobější fenomény samostatného československého státu mezi lety 1918 a 1939. Zároveň je při výběru témat kladen důraz na jejich ambivalentnost a otevřenost nové interpretaci. I z toho důvodu tak byla vynechána témata jako vznik republiky nebo Mnichovská dohoda, jejichž obraz v periodickém tisku je z hlediska propagandy neproblematický. Z podobného důvodu jsou vynechána i ta nejtradičnější propagandistická média jako volební plakát. Částečně stranou ostatních kapitol pak stojí interpretace všesokolských sletů jako živého obrazu československého demokratismu, která je zařazena na závěr textu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Camera obscura jako jedinečný nástroj záznamu skutečnosti. Možnosti jejího využití v současné výtvarné edukaci
Nováčková, Marie ; Magidová, Markéta (vedoucí práce) ; Pfeiffer, Jan (oponent)
Marie Nováčková Bakalářská práce Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné výchovy Camera obscura jako jedinečný nástroj záznamu skutečnosti. Možnosti jejího využití v současné edukaci. Práce sleduje cameru obscuru jako jedinečné médium pro uměleckou práci, popisuje její podoby v kulturně-historickém kontextu se zaměřením na současnou vizuální kulturu a pinhole fotografii. Dírková kamera je považována za nástroj pro uměleckou práci, který může podléhat tvůrci, spolupracovat s ním či být autorsky autonomní. Tyto teoretické poznatky jsou reflektovány v koncepci edukačního programu, který se zaměřuje na spojení poznávání vývoje fotografických zobrazení a vlastního vnímání jejich příběhů. Příběh a fotografování dírkovou kamerou je těžištěm i praktické části, kterou je komiks vytvořený pomocí fotografií z pinhole kamery, jehož děj je podpořen kresbou. Komiks se jmenuje Hráč na havrany a je členěn jako Bachova skladba Toccata a fuga d-moll. Klíčová slova: analogová fotografie, camera obscura, dírková kamera, výtvarná výchova, vizuální kultura, experiment, komiks
|
|
|
Kultura industriálu, fotografie a dítě
Blažková, Františka ; Šmíd, Jan (vedoucí práce) ; Sedlák, Michal (oponent)
Práce mapuje historické, sociální a umělecké aspekty industriální kultury se zaměřením na oblasti architektury a fotografie a okrajově pro doplnění také hudby. Důraz je kladen na počátek vzniku industriální architektury, její vývoj a následnou revitalizaci, umístění v současné kultuře. Dále na umělce, kteří se tímto tématem zabývali a zabývají na poli fotografie a malby. Přidána je i stručná kapitola o historii industriální hudby a rozhovor s významným hudebníkem tohoto stylu Franzem Trechlerem. Kromě vlastního přehledu výše zmíněných fenoménů předkládá práce také pohled nezaujatého dětského diváka na témata industriální architektury a fotografie. Ta jsou kombinována ve výtvarném výstupu formou koláže spolu s doplňujícím dotazníkem. Skupina respondentů sestává z několika tříd, aby bylo dosaženo co možná největšího věkového rozpětí. Práce poté srovnává výstupy věkových skupin s odpovídajícími Rámcovými vzdělávacími plány a vychází z hypotézy, zda je možné se úspěšně zhostit výtvarného úkolu na neznámé téma. Vlastní autorská výtvarná část sestává z dokreslovaných expresivně surrealistických koláží z vlastních a cizích fotografií nejen na téma industriální architektury, kde jsou kompozice inspirovány industriální hudbou.
|
host ::
RSS.